Růst, nerůst?

7.4.2015

Máme tady pondělí, jako každé jiné. Tento den patří poradám a než se k nim dostaneme, začínáme den zážitky, které se odehrály o víkendu. Dále je pak velké očekávání co přinese následující týden.

Naše hodinky ukazují 6:30h a to už všichni usedáme ke svým stolům. Ještě než se vrhneme do víru práce, čteme e-maily a prokousáváme se úkoly, které jsme si odložili na další týden, setkáváme se v kuchyňce. Každý si podle svých návyků udělá to, na co je zvyklý – káva, čaj, tousty. Samozřejmě stačíme i podrbat. Když už mám svoji dávku novinek, drbů, beru si své hrnky a odebírám se ke stolu.

V průběhu dne otvírám poslední zprávu, kde se dočítám, že mám možnost jet se svými kolegy na konferenci "Osobního růstu". Přecházím na odkaz, abych se dozvěděla mnohem více. Nikdy jsem na takové konferenci ještě nebyla … , a proto mě hned zajímá datum, místo, čas. Promítám si, zda je konference pro mě vhodná. Jedno mé já, strašně touží po tomto zážitku a druhé váhá. Později mě jeden z mých kolegů František ujišťuje, že to určitě nebude promrhaný čas a dozvím se mnoho zajímavých věcí. Tím mou touhu po neznámu jen potvrdil a já souhlasím s výletem. Odpovím na e-mail, druhý kolega, Honza, s milým překvapením objednává tři lístky.

Dva dny před konferencí si objednáváme lístky na vlak a dohadujeme se o hodině odjezdu. Nakonec se shodneme, že nám bude stačit odjezd až po práci v 16.18h z Bohumína. Den D nastal a já celá nedočkavostí už očekávám následující den naší konference. Firmu opouštíme v 15:30h, tak ať stihneme vlak. Na peróně ještě kontrolujeme v mobilu správnost našich sedadel. Cesta utíká strašně rychle, že jsem si nestačila ani otevřít knížku a ocitáme se na Hlavním nádraží v Praze. Cestu do místa přenocování si krásně zpříjemníme večerní procházkou po Václavském a Staroměstském náměstí. Náměstí byla plná návštěvníků i cizinců. Budík si natočíme na 7h ranní, protože místo konání máme kousek a zpříjemníme si ji další procházkou. Jak už je u mě zvykem, nemohu dospat a jako první se vkrádám do koupelny, než vstanou mí kolegové. Ještě se ráno stavíme do KFC na ranní kávu.

" Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda."

Nacházíme se na místě u Městské knihovny. Lidé se už pomalu scházejí. Plujeme s davem, až k místu kde hlásíme svá jména. Všichni jsme velmi napnutí, co vlastně od této konference můžeme očekávat. Ještě před vstupem do sálu zakopáváme o stánek s knížkami. Honza, který je vášnivý čtenář, zásobí naši firemní knihovnu hned dvěma tituly a já se nenechám zahanbit a taky přidám jeden kousek. V sále jsme se uvelebili a čekáme, až to vypukne.

Naše nové úlovky: RESTART - Jason Fried, Lídři jedí poslední – Simon Sinek, Ukaž co děláš – Austin Kleon

Co na závěr ještě napsat? Jsem velice ráda, že jsem se mohla této konference zúčastnit. Jsem plná pozitivních zážitků, dojmů. I takto se dá příjemně strávit pracovní den se svými kolegy, nejen v kanceláři u stolu. Tímto, bych ráda poděkovala Honzovi i Františkovi, za skvělý zážitek. Už teď se těším na další. Já si osobně odtamtud nesu toho hodně, pomalu to vstřebávám. Myslím, že vše co jsme se dozvěděli zužitkujeme jak v pracovním životě, tak i v osobním. Např. neřešit věci, které jsou neřešitelné.

" Úspěch není klíčem ke spokojenosti. Spokojenost je klíčem k úspěchu. Pokud máte rádi, co děláte, budete úspěšní. "

(Albert Schweitzer, německý filozof)

 

O autorce

„Poznávaní nových tváří, získávání zkušeností, poznatků, patří mezi mé silné stránky. Ráda bych jednou i já předávala zkušenosti, které teď nabývám, byť v pracovním nebo v osobním životě. Pro své zákazníky se snažím být kdykoliv na přijmu a pomáhat jim řešit jejich požadavky. Je pěkné pak od nich slyšet, že jsem zlatá , hodná či milá. Hned mě ta práce více baví a naplňuje.“

Pavla Pokorná , Specialista kontaktu se zákazníky

© LUCEO, s.r.o. 2024